Jiří Žáček 

Rozhovory

Rozhovor s Jiřím Žáčkem

Jiří Žáček se letos potkává se svým významným životním jubileem. To byl důvod pro tento rozhovor. Záměrně bilanční, ale doufám, že i vtipný.

Před šedesáti lety jsi začal psát své první básničky. K tomu sis poznamenal, že psát je vždycky zároveň i troufalost, i nerozum, ale i východisko. Platí to pro tebe i dnes?

Platí. Dnes bych ještě přidal, že psaní je dobrý trénink. Dokud nám fungují mozkové závity, vše je OK. Až přestanou, je čas skočit do hrobu.

Tvoje počáteční básně jsou nabité lyrickými neurózami.

Květen se mi vyzývavě šklebí do tváře
Splněné sny mě skličují jak tečka větu
Jaro otvírá své jarmareční oltáře
Má láska přežila mou první cigaretu

Je to silné čtyřverší s vrstevnatým obsahem, ale zdá se mi, že už v něm také vidím na básníkově tváři náznak smíchu, radost z nadsázky a dvojsmyslnost – jako by se tady rodil tvůj humor. Čím je pro tebe humor?

Věřím, že humor sehrál zásadní roli v procesu polidštění opice. Je to štěstí narodit se mezi usmívající se bestie, jak nás Čechy pojmenoval říšský protektor Heydrich. Narodit se v zemi, kde humor nefunguje, musí být zoufalství, protože humor je jediná inteligentní obrana proti životním karambolům a katastrofám.

Celý rozhovor si můžete stáhnout zde.

(Jiří Korejčík, rozhovor pro knihu 80/Jiří Žáček, 2025)