Jiří Žáček 

autorské stránky

Nedělejte z teorií
terorie!

Co právě dělám

Jaro 2010

Milovníci bílých zim si konečně užili. Sněhová peřina ležela na Českých zemích skoro půl roku. Josef Lada by měl radost. A Hradní klimatolog už nejspíš dokončuje svou další knižní bombu „Nikoli zelená, ale bílá planeta“.

Sněhulák

Albatros vydal leporelo O odvážném autíčku s mým textem a s ilustracemi Jitky Petrové, což je záslužný ediční počin; valná většina dětské literatury je totiž vhodná pro malé holčičky, zatímco knih pro budoucí inženýry je jako šafránu. Přes veškerou snahu genderových aktivistek si holčičky pořád ještě hrají s panenkami a kloučkové s autíčky.

O odvážném autíčku

Dostala se mi do rukou maturitní práce Markéty Pavlíkové, která loni dokončila studia na Střední pedagogické škole v Krnově. Pozoruhodná skládačka, dokládající, že prezentace poezie má netušené možnosti – když se jí ujme talentovaný člověk. Aby mě netěšilo, že Markéta si pro svůj experiment vybrala mou knížku Maličkosti!

Maličkosti

Maličkosti

Bratislavský Literárny dvojtýždenník 27. ledna přinesl ukázky z mého Třetího poločasu v překladu Pavla Janíka. Slovenština je nejpoetičtější jazyk, který znám, a přiznávám, že slovenské verze mých básní se mi zamlouvají víc než originály. Překladatel zaslouží poděkování.

Život je boj

Sýkorky bojujú s vrabcami,
dievčatá súperia s chlapcami,
jasene zápasia s javormi,
vaničky súťažia s lavórmi,
Alah ten nechce byť Hospodin,
ropa chce vytlačiť zemný plyn,
havkovia bijú sa s mačkami,
kvapôčky zápolia s vločkami,
hlavy sa nezhodnú s pohlaviami,
vrtký sa preteká s lenivcami,
lopaty sú viac než čakany,
švihadlá zatočia s loptami,
motorky závodia s autami,
bankety zametú s rautami,
chytráci porazia hlupákov,
fešáci zatienia šupákov,
sloboda neznáša neslobodu,
studená voda zas teplú vodu,
škatule lepšie sú ako mechy,
drevo je vzácnejšie ako plechy,
črievice vybabrú s drevákmi,
praváci pre zmenu s ľavákmi –
koho však znivočí milovanie,
toho už vzkriesi len zmilovanie.

Sudety

Pozdravíš Dobrý deň –
ozve sa Guten Tag.
Pradávnou keltčinou
pridá sa z neba vták.

Reč vetra pretrvá,
večne je plynulou.
V pravekom jazyku
smieš mlčať s krajinou.

Koľko

Koľko oklamaných treba
na víťazstvo pravdy?

Koľko zbedačených treba
na víťazstvo blahobytu?

Koľko zotročených treba
na víťazstvo slobody?

Koľko umučených treba
na víťazstvo lásky k blížnemu?

Blues Nuselského mosta

Zas niekto skočil z mosta hrôzy dolu.
Už dohral svoje Vadí - nevadí.
Vraj to bol cvok a majster karambolu,
ktovie už koľkí v poradí?

Možno už vie, čo mu je život dlžný,
máva mu iste naposledy dnes.
Kto by chcel padať hubou do kaluží,
keď môže letieť do nebies?

Kto nemá krídla, rozmláti sa o zem,
z ktorej raz možno tráva vyrastie
A koho vezú na pohrebnom voze,
už nemá nárok na šťastie.

Nie je to čudné, čo sa teraz deje?
Tých nočných môr je veľa na môj vkus.
Odkiaľ sa berie toľko beznádeje,
že by z nej boli milióny blues?

Keď s deťmi hrdo kráčate si Prahou
a všade vôkol samý boss,
dávajte pozor. Z mosta samovrahov
štartuje ďalší Ikaros.

Zimná krajina v okne nemocnice

Vták zavesený nad krajinou
a dole pod ním sneh a ľad.
Kto prežil duel s rakovinou,
bude žiť tristokrát.

Na Festivalu knih pro děti a mládež KIJUBU v rakouském St. Poeltenu bylo 20. března uvedeno pásmo básniček z mé knížky Kočkování, přeložené do němčiny, při němž se promítaly ilustrace Lídy Brychtové. Podle očitého svědka to bylo velmi kočkovité představení.

Kočkování

Abych si zkrátil dlouhou zimu, psal jsem si do šuplíku sonety – kdo je na ně zvědavý, tucet sonetů najde na konci oddílu Ukázky/Poezie.

Na libereckém Veletrhu dětské knihy byla 15. dubna přivítána na svět knížka Krysáci, kterou jsem napsal na motivy stejnojmenného televizního večerníčku režiséra Cyrila Podolského. To je ten, co drží v ruce krysáka Huberta, ilustrátor Ivan Mraček třímá Hodana a na mě zbyl potkan Eda.

Krysáci

V brněnském Městském divadle měla 24. dubna premiéru moje parafráze Aristofanových Ptáků – Ptákoviny podle Aristofana. Poprvé se hrály na pražské Nové scéně v červnu a na podzim roku 1989 a dalších 21 let spaly jako Šípková Růženka… Vlastně tak úplně nespaly, v roce 1999 je uvedlo Staré divadlo v Nitře a trouflo si na ně i pět amatérských souborů, ale teprve letošní muzikálová verze má parametry scénického vzkříšení. Premiéra byla veselá, bavili se herci i diváci a závěrečné ovace absolvovalo publikum vstoje. Na fotkách jsem k vidění s autorem hudby Zdenkem Mertou (před plakátem), s režisérem Stanislavem Mošou (to je ten, co mě vleče na jeviště) a s herci při děkovačce. Rozhovor o inscenaci je uveden v oddílu Rozhovory a závěrečná část Ptákovin v oddílu Ukázky/Dramata.

Ptákoviny podle Aristofana

Ptákoviny podle Aristofana

Ptákoviny podle Aristofana

Zbývá jen dodat spolu s klasikem: Léto budiž pochváleno!

podpis J. Ž.

Navigace

Tiráž

© 2004 Jiří Žáček • na stránkách jsou použity obrázky Adolfa Borna, Jiřího Slívy, Zdenka Seydla, Lucie Dvořákové, Jiřího Žáčka, Aloise Mikulky, Jiřího Jiráska a dalších autorů z knížek Jiřího Žáčka • webdesign © 2004 AVAS s.r.o. • správce stránek Vít Novák • Uvedená práce, jejímž autorem je Jiří Žáček, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko.