Jiří Žáček 

autorské stránky

Proč se vždycky urodí víc Nezvalů, Seifertů,
Halasů, Holanů a Hrubínů než Šaldů?
Protože básnické múzy jsou mnohem půvabnější,
než ježibaby teorie.

Z recenzí a článků

Jiří Žáček:
Kam se ztratil český humor?

Existuje vůbec „český humor“? Člověk je občas v pokušení prohlásit třeba Haškova Švejka, Vančurovo Rozmarné léto, Jirotkova Saturnina nebo Hrabalovy Postřižiny za typicky český humor, ale pravda je spíš taková, že náš způsob humoru je kultivován mnoha impulsy odjinud, Aristofanem, Plautem, židovskými anekdotami, italskou commedií dell´arte, Shakespearem, Moliérem, Gogolem, rozpustilými lidovými popěvky, filmovou groteskou atd., zkrátka že humor je internacionální. Kdysi jsem si namlouval, že český humor je chytrý humor, ale 90. léta můj vlastenecký optimismus vyvrátila. V euforii vzniklo několik kvalitních humoristických časopisů (např. Škrt), ale brzy zase zanikly. Kdybychom tedy posuzovali český humor podle současných českých humoristických listů, došli bychom k závěru, že náš humor je pokleslý, přisprostlý, přihlouplý. Bráno podle knížek Ivana Krause a Mariana Pally, písniček Jaromíra Nohavici a Jiřího Dědečka a kreslených vtipů Vladimíra Renčína, vychází nám český humor jako inteligentní. Pokud si chceme fandit, posuzujme český humor podle TV večerníčků – patří k tomu nejlepšímu, co Česká televize vyrobila.

Do 90. let vykročili Češi s patosem - a humor, který jim pomáhal přežít krušná 70. a 80. léta, odložili, zatratili, ba dokonce i pomluvili. A že prý už není zapotřebí, když se může všecko říkat nahlas a přímo. Ale humor je životní názor, ten buď máme, nebo nemáme. A když jsme zatratili humor, zrušili jsme zároveň kritickou reflexi a hlavně sebereflexi, protože tam, kde vládne patos bez oponentury humoru, se nakonec vždycky začne lhát. Proto všichni lháři milují patos a nenávidí humor.

Otevření hranic po roce 1989 nás, co se týče humoru, nijak zvlášť neobohatilo. Humor vždycky úspěšně překračoval hranice. I v Československu vycházely znamenitě přeložené knížky, ledacos přinášela dosud nedoceněná Světová literatura, a pokud bylo něco nedostupného, nebyl to ani tak humor, jako spíš literatura faktu, historie, sociologie, filozofie. Karikaturisty z Harakiri nebo chladnokrevný anglický humor jsme v Čechách znali přinejmenším od 60. let. Snad jedině televizní sitkomy byly neznámé. Což ovšem nebyla tak velká škoda, i když připouštím, že i český sitkom může být chytrý a vtipný.

Politický humor neměl nikdy a nikde na růžích ustláno. V Čechách tuplem. Havlíček Borovský skončil v Brixenu, kdyby se Češi roku 1918 neosvobodili z dusivého c.k. objetí, nikdy by nevyšel Haškův Švejk, nejlepší čeští humoristé 60. let, jako např. aforista Gabriel Laub nebo karikaturista Haďák, před normalizací utekli do ciziny, nebo se doma utrápili. Politický humor se totiž musí dělat zdola nahoru, vždycky proti těm, kdo vládnou, i kdyby se zdálo, že jsou to vládci osvícení a moudří. Etika humoru také zakazuje pošklebovat se lidu v ulicích z oken královského paláce. Pokud se dnes někteří humoristé účastní předvolebního a dokonce i povolebního boje v dresu některé strany, je to hloupé a trapné. Zvlášť když dští oheň a síru na zlotřilé protivníky strany vládnoucí, neboť jak říkávala moje bába Andula, vláda je zodpovědná i za špatné počasí.

Co jsme si odnesli z 90. let? Určitě jsme ztratili společně sdílenou naději, že správa věcí veřejných bude spravedlivá, že podvodům a lumpárnám už odzvonilo, že pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí jako David nad Goliášem. Samozřejmě to nemohlo dopadnout jinak, když jsme si nechali nakukat, že stačí při volbách volit tu správnou stranu a ona už ten zápas o budoucnost vybojuje za nás. Nechali jsme si vytunelovat i ten humor. Přežilo jen pošklebování. Tam, kde o peníze jde až v první řadě, končí každá sranda. Ano, každý národ má nejen takovou vládu, ale i takový humor, jaký si zaslouží.

(2003)

Navigace

Tiráž

© 2004 Jiří Žáček • na stránkách jsou použity obrázky Adolfa Borna, Jiřího Slívy, Zdenka Seydla, Lucie Dvořákové, Jiřího Žáčka, Aloise Mikulky, Jiřího Jiráska a dalších autorů z knížek Jiřího Žáčka • webdesign © 2004 AVAS s.r.o. • správce stránek Vít Novák • Uvedená práce, jejímž autorem je Jiří Žáček, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko.